Na této stránce "Tipy a Triky" bych Vás rád seznamoval s řešenými problémy, se kterými se potýkám, či jsem se potýkal, při stavbě modelového kolejiště.
Úprava prostředních plastových dílů motorových souprav Desiro (Tillig) imitujících "harmoniku", která spojuje obě části soupravy. Tyto díly velice často způsobovaly vykolejování soupravy při průjezdu oblouků o malém poloměru R267 či R310 a následném rovném úseku, kdy vadily vozům ve vyrovnání. Na obrázku je znázorněn díl před úpravou a po úpravě, která spočívala v odstranění části plastového dílu z obou stran tak, aby u "harmoniky" zbylo cca 1,5-2mm. Poté byla do zbylé části vlepena černá látka o rozměrech 17x50mm. Tato látka jednak pracuje s větší vůlí mezi ní a kapotou a pak si v obloucích lépe vyhoví.
Sestavení šturce z uvedené stavebnice není docela jednoduché, pokud chceme celkem realistické dílo. První nepochopitelnou vadou výrobku je plast, ze kterého je vyroben. Nejedná se o polystyren, takže můžeme rovnou zapomenout na lepidla na plastikové modely. Výrobce uvádí použití vteřinového lepidla, ovšem to z důvodu velkých nerovností lepených ploch není funkční. Pro sestavování jsem nakonec použil chemoprén (měl jsem ho po ruce).
Šturc jsem chtěl mít co nejvíc podobný české předloze, tak jsem jej opatřil dvěma kovovými nárazníky (jistě mohou být jakékoliv jiné), které jsem po vyvrtání dvou 2mm děr vsunul do příčného pražce (součást stavebnice). Tento příčný pražec jsem pak slepil s dvěma stojnami a celý šturc v poslední fázi obarvil (rez a černá). Mezi nárazníky jsem jako třešinku na dortík nalepil návěst "Posun zakázán".
Patinování výhybek viditelné části kolejiště je nejlépe provést ještě před samotným nalepením a to z důvodu mnohem lepší manipulace. Nejprve je nutná úprava výhybky spočívající v elektrickém propojení jazyků a opornic, neboť po patinaci může barva znemožnit přenos elektrického proudu. Navíc samotné letování by později mohlo teplem poškodit povrchovou úpravu. Rovněž je lépe provést i důkladnou kontrolu originálních propojek a jejich případnou opravu. Z poloviny jsou z výroby špatně přibodovány!!! Dále pak je dobré proletovat srdcovky, které výhybku zpevní a vytvořit pájecí body zespodu paty kolejnic. Samotné rychlé naletování vodičů už povrchovou úpravu neponičí. Pomyslnou třešničkou dokonalosti je pak odstranění přebytečných výlisků určených k uchycení elmg.přestavníku a bočního vedení mechanismu přehazování výhybky a ponechání pouze jednoho otvoru pro vodící drátek.
Metoda patinování je prostá - použití malého štětečku a barvy (v tomto případě AGAMA 29M - REZ). Komplet upravená obyčejná výhybka včetně ručního nátěru boků kolejnic zabere cca 1 hodinu, křižovatková či 3 směrná výhybka pak 1,5 hodiny. Asi 2 hodiny trvá kompletní úprava dvojitého kolejového křížení. Ukázka patinování je patrná na fotografiích níže, kde je možno i porovnat výhybky před a po patinaci. Bylo vyzkoušeno i patinovací pero NOCH Rusty Rail. Barva je více do oranžova a zdaleka tak dobře nekryje.
Patina kolejí, zejména flexibilních bude provedena až po nalepení, a to z důvodu vzájemného pohybu pražců a kolejnic, které způsobuje odtržení patinovací barvy v místě kolejnicových úchytů. Samotné barvení kolejnic jednoduché koleje už není nic náročného.
Nejdříve je nutné provést standardní instalaci SW. Během instalace je nutno uvést cestu k instalovanému Train Controlleru (v mém případě v.9 Gold). SH je totiž implementován přímo do řídícího programu, kde se vytvoří položka "+SmartHand Manager" v roletovém menu "Window". Samozřejmostí je zadání licenčního klíče, který je individuálně generován přímo pro uživatele výrobcem a je tedy nedílnou součástí zakoupené nadstavby.
Po úspěšné instalaci a aktivaci SH, a po kliknutí na položku "+SmartHand Manager" v menu "Window" se otevře okno, ve kterém je mj. záložka "Connection". Na této záložce je nutno zašktrnout "Start Web Server" (ničeho ostatního si nevšímat) a kliknout na tlačítko "Advanced". Zde se na jednotlivé řádky do sloupce "User" napíší jména uživatelů, která zároveň slouží jako přihlašovací (ve sloupci "IP-Adress" jsou pak vidět IP adresy přihlášených zařízení do systému).
Na hlavním okně SH se musí tito uživatelé zašktrnutím povolit. Např. chci-li, aby si Pepa mohl hrát s kolejištěm, musím jej nejprve uvést do určitého řádku v "Advanced" a řádek se stejným číslem pak na hlavním okně zaškrtnout. Pak si Pepa otevře prohlížeč a napíše do příkazového řádku přístupovou IP adresu (PC, na kterém běží Train Controller). Pak už se stačí na zobrazené stránce přihlásit jménem Pepa a užívat si zábavy...
Tato nadstavba umožňuje celou řadu dalších funkcí, které zde nebudu popisovat. Jsou celkem dobře popsány v příručce, která je ke stažení na stránkách výrobce. Jak vypadá příklad zobrazení na telefonu ukazuje přiložený obrázek.
Detektor obsazení LDT RS-8 je nutno zapojit až za modul smyčky Lenz LK200, neboť byť nepatrný odběr LK200 způsobí trvalou signalizaci obsazení. RS-8 je možno použít na dvě smyčky s až 4-mi samostatnými úseky v každé smyčce (bit 1-4 a 5-8). Pokud je zapotřebí pouze jeden úsek, zbývající tři výstupy budou nevyužity a další možná adresa je tedy od bitu 5.
LDT RS-8 je nutné naprogramovat ještě před zapojením za LK200 - tedy přímo na "ostrou" J-K sběrnici, neboť tento modul vratné smyčky adresaci nepropustí!
Modul LK200 od Lenz byl nakonec jako ovládací prvek ze všech čtyřech smyček nahrazen modulem 023 DCC-Reverz od STE electronic. LK200 jsou velmi náchylné na rušení a způsobovaly sporadické výpadky trakce vlivem zkratů při výjezdech souprav ze smyčky. Čím náročnější souprava na odběr proudu vyjížděla, tím byly výpadky četnější. Nový modul od STE funguje naprosto spolehlivě a je zapojen stejným způsobem, jako výše popisovaný LK200.
Nakonec byly moduly pracující na principu krátkodobého zkratu z kolejiště úplně a definitivně odstraněny a jsou nahrazeny svépomocným modulem, který pracuje na principu optických bran na obou vjezdech do smyčky a správná polarita smyčky je zajištěna s předstihem, nežli vlak do smyčky vjede. Toto řešení se ukázalo ve všech směrech výhodné - žádné zkraty a opalování kol, maximální spolehlivost a nezávislost na proudovém odběru ve smyčce, přičemž se zachovala nezávislost na softwaru TC, takže vše funguje i při vypnutém PC při ručním provozu.
Píšu tento článek z důvodu nedostatečné technické pomoci této problematiky. V manuálu stejně jako Helpu samotného programu se nikdo ničeho rozumného nedočte.
Správně nakonfigurovaný zpětný ohlas výhybek přináší v digitálním řízení modelového kolejiště řízeným programem Train Controller™ v.9 Gold (dále jen TC) určitý komfort. Nejenom že si „umí“ program hlídat skutečné přehození výměn výhybek a podle toho se pak dál zařídit, ale rovněž dokáže na layoutu zobrazit správnou polohu výhybek a to i při ručním ovládání např. LH100 či MM. Tuto funkci ocení zejména modeláři, kteří staví složitější kolejiště klubových rozměrů.
Samotné nastavení klasické výhybky s jedním přestavníkem vybaveným přepínačem pro zpětný ohlas není nijak složité. TC na tuto funkci má nástroj pod tlačítkem „Position control“ na kartě nastavení výhybky. Budu se tedy dále zabývat pouze zpětným ohlasem a nikoli nastavováním ovládání samotné výhybky. Přepínač přestavníku je tedy zapojen vodiči do kodéru, který každému stavu přidělí jedinečnou adresu na sběrnici RS. V tomto případě tedy adresy dvě, pro každou polohu výhybky jednu. Na kartě „Position control“ se tedy zvlášť pro každý stav výměny přidělí adresa a do pole „Feedback state“ se pro každý stav zadá červený indikátor „ON“. Tzn., že TC čeká v obou případech nastavený čas na logickou jedničku a případě přerušení vodičů TC vyhodnotí stav jako nezrealizovaný.
Postup při nastavení jednoduché výhybky v TC:
1. Přidělení adresy na sběrnici JK pro ovládání přestavníku a její nastavení v TC
2. V TC se nastaví přepínače tak, aby se přímý směr nastavoval znaménkem „-“ a do odbočky „+“. To má návaznost na správnou signalizaci návěstidel rychlostní soustavy (ND4 a S-Com). Rovněž se zaškrtne políčko základní polohy výhybky (zpravidla v přímém směru)
3. Pokud má výhybka napájenou srdcovku, tak se tato zapojí na přepínač přestavníku. V takovém případě je nutné, aby přestavník byl vybaven nebo doplněn o druhý nezávislý přepínací kontakt.
4. Na kartě „Position Control“ se zaškrtnou tato políčka:
a. Enable Position Control this Turnout.
b. Check Position after Delay - zde se nastaví i čas, po jehož uplynutí se vyhodnocuje poloha výhybky. Tento čas je závislý na použitém přestavníku, např. u MTB až 3200ms. Nedojde-li do uvedeného času do TC správná informace, TC provede činnost nastavenou ve spodní části okna.
c. Evaluate Feedback Status – zde se přidělí RS adresy pro obě polohy výměny výhybky a pro obě polohy výhybky se nastaví červený puntík. Toto má vliv na správné zobrazování polohy výhybky na layoutu TC, takže je potřeba správně zapojit přepínač zpětného ohlasu. Nastavení je individuální a závislé na vzájemné poloze přestavník-výměna výhybky. Výhybku pak můžeme přehodit ručně z ovladače a TC na základě tohoto nastavení a vyhodnocení správně zobrazí stav na layoutu.
d. Dále by se mělo zadat, co má TC provést v případě, že nedojde ke správnému přehození výhybky – nastavení ve spodní části okna. Doporučuji spustit makro, které obsahuje text „Porucha výhybky č. X“. Pak se ve zprávách TC tento text objeví a je-li v kolejišti opravdu hodně výhybek, ihned je možno analyzovat závadu.
U anglických/třísměrných výhybek je tomu jinak!
Při standardním zapojení jsou použity přestavníky dva, každý se svojí JK adresou, a tedy taková výhybka na sběrnici RS zabírá adresy čtyři. S tímto počtem ale TC neumí pracovat!!! Do pole adresy se pro každý stav polohy výhybky napíše druhá adresa prvního přestavníku, u třísměrné výhybky pak druhá adresa závislého přestavníku (viz obrázek pod textem). V poli „Feedback state“ jsou pro tento typ výhybek indikátory dva, přičemž první indikátor signalizuje stav druhé adresy prvního/závislého přestavníku – tedy té adresy, která je zadána a adresu druhého indikátoru TC předpokládá adresu následnou – tedy první adresu druhého/nezávislého přestavníku. Toto je důvod, proč se nesmí zadat hned první adresa, protože adresa následná se týká toho samého přestavníku (při standardním zapojení)! Rovněž je pro správnou funkci důležité, aby adresy výhybky šly po sobě. Dále je velmi důležité nastavit stavy indikátorů pro všechny stavy polohy výhybky, aby se poloha výhybky na layoutu zobrazovala správně. K dispozici jsou stavy indikátorů červený „ON“, hnědý „OFF“ a šedivý „NONE“ (žádný – smysl má u 3-směrných výhybek). Jedná se v podstatě o vzájemnou polohu dvou výměn – trochu logiky a správná kombinace je na světě (tyto kombinace si musí sestavit každý sám, záleží, jak jsou zapojeny přestavníky a v jaké poloze jsou vůči výhybce). Co to ale znamená? V případě přerušení některého vodiče TC výhybku zobrazí odlišně od skutečnosti, protože nepracuje se čtyřmi adresami (log. jedničkami) ale pouze se dvěma. Je tedy jasné, že v některých případech při přerušení vodičů dochází k mylným informacím a TC nepozná skutečný stav. Pouze při jedné poloze, která je dána dvěma jedničkami, TC bude vždy vyhodnocovat realitu. Toto považuji za velký nedostatek programu takového formátu, kterým TC rozhodně je.
Postup při nastavení anglické/třísměrné výhybky v TC:
1. Anglická výhybka má dva nezávislé přestavníky, třísměrná výhybka pak má závislý a nezávislý přestavník, přičemž nezávislý je první přestavník ve směru jízdy proti jazykům.
2. Přidělení adres na sběrnici JK pro ovládání obou přestavníků a jejich nastavení v TC
3. Pokud má výhybka napájeny srdcovky, tak se tyto zapojí na přepínače přestavníků. V takovém případě je nutné, aby přestavníky byly vybaveny nebo doplněny o druhý nezávislý přepínací kontakt.
4. V TC se nastaví přepínače tak, aby se přímý (jediný) směr nastavoval znaménkem „- -“. To má návaznost na správnou signalizaci návěstidel rychlostní soustavy (ND4 a S-Com). U anglické výhybky se druhý přímý směr zákonitě nastaví na „+ +“. Ostatní polohy se pak nastaví dle vzájemné polohy přestavník-výměna. Rovněž se zaškrtne políčko základní polohy výhybky (zpravidla v přímém směru)
5. Na kartě „Position Control“ se zaškrtnou tato políčka:
a. Enable Position Control this Turnout.
b. Check Position after Delay - zde se nastaví i čas, po jehož uplynutí se vyhodnocuje poloha výhybky. Tento čas je závislý na použitém přestavníku, např. u MTB až 3200ms. Nedojde-li do uvedeného času do TC správná informace, TC provede činnost nastavenou ve spodní části okna.
c. Evaluate Feedback Status – Zde se nejprve zadá druhá RS adresa prvního/závislého přestavníku a to do všech poloh výhybky. Žádná jiná adresa se již nezadává. Vybere se poloha výhybky pro přímý směr a nastaví se oba indikátory červené (log.jedničky na enkodéru). V případě anglické výhybky se pak vybere druhý přímý směr a indikátory se zákonitě nastaví na hnědé. Ostatní kombinace se pak nastavují dle vzájemné polohy přestavník-výměna, u třísměrné výhybky se musí nastavit šedivý indikátor u nezávislého přestavníku (je přeci úplně jedno, v jaké poloze je závislý přestavník, pokud ten nezávislý je v poloze do odbočky). Toto má vliv na správné zobrazování polohy výhybky na layoutu TC, takže je potřeba trochu zapřemýšlet a správně fyzicky zapojit kontakty přepínačů přestavníků. Nastavení je individuální a závislé na vzájemné poloze přestavník-výměna výhybky. Výhybku pak můžeme přehodit ručně z ovladače a TC na základě tohoto nastavení a vyhodnocení správně zobrazí stav na layoutu.
d. Dále by se mělo zadat, co má TC provést v případě, že nedojde ke správnému přehození výhybky – nastavení ve spodní části okna. Doporučuji spustit makro, které obsahuje text „Porucha výhybky č. X“. Pak se ve zprávách TC tento text objeví a je-li v kolejišti opravdu hodně výhybek, ihned je možno analyzovat závadu.
Při zapojení prvních tří kamer vznikalo rušení, které se projevovalo pruhy na jednotlivých obrazech kamer. Nepomohla výměna převodníků, rozvody byly rovněž správně instalované. Nakonec jsem přišel na to, že napájecí spínaný zdroj vydával při zátěži rušení na výstup DC. Takže pouhá výměna zdroje vedla k naprosté nápravě a kamery teď ukazují kvalitní obraz.